Tichý blázen mi říkali již od dětství. Strašně rád jsem chodil na ryby s prutem, který jsem si sám vyrobil z kusu klacku, a navázal jsem si k němu vlasec. Až když jsem povyrostl, ale chuť a láska k rybaření mě stále neopouštěla, rodiče mi koupili prut. Opravdový, krásný prut. Jakou já měl radost! Na ryby od té doby chodím ještě raději.
Ryby chytali pomocí udic s háčky již starověcí Číňané, Egypťané, Řekové a Římané. Nejstarší doklady o rybolovu jsou datovány z 11. století. A i když se tehdy ryby chytaly bez navijáku, rybařina byla docela oblíbená. Dokonce o ní vydali v Anglii v roce 1496 první knihu.
Může se to zdát divné, ale rybaření je opravdová zábava. Zvláště když berou. Jasně že se najde den, kdy chytím tak akorát rýmu, ale i tak si vychutnávám tu klidnou pohodu, ticho a vůni přírody.
Svým prutem umím nahazovat jako o závod. Už jsem pár závodů vyhrál – myslím tím závod rybářský. Ale díky své technice nahazování a svému skvělému prutu jsem fakt třída. Prut má nejen skvělý design, ale je navíc vyrobený ze super materiálu. Zkonstruován je tak, že můžu maximálně využít jeho sílu. Také musím umět vybrat správný vlasec. Tenký nebo silný? Záleží, na jakou rybu si chci dnes troufnout. Navijáků existuje také celá řada, a tak je důležité zjistit si, který vám bude vyhovovat, hlavně abyste z něho neměli motanici a vydržel vám několik náhozů. Nikdy nezapomenu s sebou k vodě vzít policajta. Nemyslím strážníka městské police, ale prostě policajta, který mi ohlídá, jestli mi nějaká ta rybka zabrala.
Při výrobě rybářského náčiní se v poslední době skvěle kombinují různé materiály, které jsou lehké zároveň pevné, takže rybáře v ruce netíží, a tudíž je s nimi radost chytat. Prut tak udrží i malé dítě. Rybařina je prostě pro každého , stačí jen mít chuť a náladu. Tak vyrazte k vodě, třeba také chytnete tááákhle velkou rybu (nebo rýmu?).